klubové revíry

Klubové vody v poslední době získávají stále větší oblibu a pozornost rybářů. Není divu. Klubové revíry  totiž spojují výhody soukromých a svazových revírů.

Jaký je rozdíl mezi soukromým a klubovým revírem?

Stále dost rybářů dává klubové a soukromé revíry do stejné kategorie. Faktem je, že mají několik společných prvků. Neplatí na nich svazová povolenka. Jsou to dobře zarybněné vody, na které se dá koupit denní povolenka nebo povolenka na delší časové období.

Zásadní rozdíl mezi klubovými a soukromými revíry je v jejich poslání. Zatímco u soukromých revírů je hlavním cílem zisk pro majitele, u klubových vod bývá hlavní účel vytvořit dobré podmínky pro rybaření svých členů (případně hostů).

U klubových vod existuje členství. Členové mají obvykle celoroční povolenku pro lov na své klubové vodě. Vedle stálých členů je rybaření na klubové vodě umožněno i hostům na základě denních nebo týdenních hostovacích povolenek.

U klubových revírů je provozovatelem je obvykle nějaký spolek nebo rybářské sdružení. Často jsou to  neziskové organizace. Zisk z prodeje povolenek se vrací zpátky do revíru. Nakupují se nové ryby a investuje se do vybavení a zvelebení revíru.

U soukromých revírů je samozřejmě také v zájmu provozovatele, aby byli rybáři spokojeni. I zde se investují nemalé peníze do násady ryb a vybavení. Provozovatelé však usilují, aby se jim jejich investice do revíru postupně vracely.

Jaké jsou hlavní výhody klubových revírů?

První výhodou je, že klubové vody mohou regulovat rybářský tlak tím, že mohou omezit počet členů v klubu a počet prodaných povolenek pro hosty.

Oproti svazovým vodám bývají klubové revíry často lépe zarybněné. Zpravidla totiž mají více prostředků než místní svazové organizace.

Klubové revíry se lépe přizpůsobují novým trendům v rybaření. Režim chyť a pusť, nonstop rybolov, zavážení, bivakování, lov na dírkách. To jen malá ukázka toho, co na klubových revírech funguje běžně a na svazových revírech zatím bohužel jen v omezené míře.

Nevýhody klubových revírů

Nice není černobílé a ačkoliv mají klubové revíry řadu výhod, je potřeba uvést i jejich nevýhody. Mezi hlavní nevýhodu patří to, že jsou to osamocené buňky. Člen jednoho rybářského klubu si se svou povolenkou nezachytá na jiném revíru než na klubovém.

Pokud klub obhospodařuje více revírů, je to lepší, protože jeho členové mohou prostřídat více vod s jednou povolenkou. Samozřejmě si členové klubu mohou koupit i klasickou svozovou povolenku, ale musí být členem i nějaké místní organizace rybářského svazu. Víc povolenek a členství leze do peněz. Cena povolenky u klubových vod bývá často vyšší než u svazových povolenek.

Samostatně hospodařící organizace rybářského svazu jako přechod  mezi svazovými a klubovými revíry

Ještě bychom rádi zmínili svazové revíry, které se svým fungováním blíží spíše klubových revírům. Jsou to revíry, které patří samostatně hospodařícím organizacím. Tyto místní organizace sice patří k Moravskému nebo Českému rybářskému svazu, vydávají však svoje povolenky, které platí jenom na jejich revíru. Členové této organizace mohou lovit s povolenkou jen na místní vodě organizace. Ale mohou si pořídit také svazové povolenky pro ostatní svazové vody.

Takové revíry bývají zpravidla také lépe zarybněné. Často jsou vystavené menšímu rybářskému tlaku. Počet členů místní organizace je omezený, stejně tak počet hostenek pro nečleny. Rybářský svaz však v poslední době tlačí na to, aby se samostatně hospodařící organizace přešly na klasický režim a jejich revíry se zpřístupnili pro všechny rybáře se svazovou povolenkou.

Jestli je tento krok správný nebo špatný je otázka diskuze. Já považuju rušení samostatně hospodařících organizací za nešťastný krok. Nároky rybářů se za poslední dobu dost mění. Situace přeje spíš vzniku klubových vod a svaz jde z mého pohledu opačným směrem, než je současný trend.15

Sdílejte článek


140 zobrazení

HrůzaNic mocPrůměrDobrýSuper (2 hodnocení, průměr: 4,00 z 5)
Loading...


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *