Tip#029: Rybářské pruty: základní informace a dělení

Rybářské pruty jsou tou nejzákladnější součástí výbavy každého rybáře. Existuje nepřeberné množství typů prutů pro každou rybolovnou techniku. V tomto článku, který je takovým úvodem do problematiky rybářských prutů,  si popíšeme základní vlastnosti prutů a nejběžnější typy prutů pro rybaření různými rybolovnými technikami.

Základní vlastnosti prutů

Délka

Délka prutů může být velmi proměnlivá. Nejkratší pruty mohou mít přibližně půl metru.Takové se používají pro lov na ledu z dírek. Naopak nejdelší pruty mohou mít až přes deset metrů, jsou to speciální pruty na plavanou tzv. plavačkové děličky.

Délka prutu se volí obvykle podle toho, jak daleko rybaříme. Delšími pruty většinou můžeme dále dohodit a také s nimi máme větší jistotu při záseku na větší vzdálenost. Kratší pruty jsou naopak šikovnější při zdolávání ryb v blízkosti břehu. Kratší pruty využijeme pro lov blíže u břehu nebo pro lov z loďky.

Počet dílů a přepravní délka

Čím méně dílů prut má, tím plynulejší a lepší může být jeho akce. Optimální by z tohoto pohledu bylo mít pruty z jednoho kusu bez dělení blanku. S takovými pruty se v praxi ale příliš často nesetkáme. Hlavní důvod je příliš velké délka prutu pro jeho přepravu. Proto jsou mnohem častěji k vidění dělené pruty ze dvou a více dílů.

Nejčastěji se vyrábí dvoudílné a třídílné pruty dělené (tzv. děličky). A potom pruty, které jsou čtyř a více dílné, což jsou hlavně pruty teleskopické nebo děličky v cestovní verzi.

S počtem dílů dost souvisí transportní délka neboli délka prutu ve složeném stavu. Pokud nejste nijak omezováni délkou při přepravě prutů, je lepší volit dvojdílné pruty. Trojdílné pruty už jsou malý kompromis mezi přepravní délkou a akcí prutu a pruty teleskopické a cestovní mají velkou výhodu v malé přepravní délce, ale v porovnání s ostatními horší akci.

Materiál prutu

Mezi materiály na výrobu prutu (blanku) dominuje už řadu let uhlík. Pruty z uhlíkových vláken jsou velmi lehké, houževnaté a mají výborné vlastnosti pro nahazování i zdolávání ryb. Nevýhodou uhlíkových prutů je jejich křehkost. Sebemenší náraz do prutu může znamenat problém.

Dalším častým materiálem je tzv. kompozit. Kompozit kombinuje uhlíkové vlákno s laminátem. Pruty jsou o poznání těžší, mají horší vlastnosti, ale zároveň jsou velmi odolné. Výhodou tohoto materiálu je také výrazně nižší cena. Pruty z kompozitu jsou vhodné pro první rybářské kroky dětí a začátečníků a pro rybáře s nízkým rozpočtem na výbavu.

Na druhou stranu jsou kompozitové pruty na tom výrazně lépe s vahou i akcí než dříve používané laminátové pruty. Laminátové pruty byly velmi těžké a v dnešní době se tento materiál používá jen pro několik specifických situací, například v mořském rybolovu a jako materiál na špičky pro feederové pruty.

Dalšími dříve používanými materiál prutů je bambus. Štípané bambusové pruty zažívají poslední dobou trochu renezanci u rybářů, kteří mají oblibu v retro rybaření. A poslední materiál prutu, který stojí za zmínku jsou různé lehké kovové slitiny.

Typ a počet oček

Očka na prutu vedou vlasec. Jedná se o kovové kroužky, kterými prochází vlasec od navijáku až ke špičce prutu. Obecně platí, že čím více oček, tím lépe. Díky většímu počtu oček může prut lépe pracovat. Na levnějších prutech bývá zpravidla nižší počet oček.

Očka rybářských prutů se dělí podle různých kritérií:

  • způsob uchycení: jednopatková, dvoupatková
  • druhu výplně – keramická, křemíková (SiC), nekeramická (kovová) – typ výplně očka mimo jiné rozhoduje o tom, zda je prut vhodný pro použití i s pletenou šňůrou nebo pouze s vlascem
  • typ, velikost a tvar očka – různá odlehčená očka, očka bránící zamotání, velká očka pro daleké náhozy apod.
  • umístění: koncová špičková očka

Hmotnost prutu

Dalším důležitým kritériem je hmotnost prutu. Obecně se dá říci, že čím lehčí prut, tím lepší pro rybáře. Zvláště u aktivních rybolovných technik, kdy často nahazujete nebo prut držíte stále v ruce, oceníte nízkou váhu prutu.

Levnější pruty bývají o něco těžší, než dražší pruty, které jsou vyrobené z kvalitnějšího materiálu. Všechny uhlíkové pruty jsou relativně lehké oproti prutům z kompozitu nebo laminátu.

Akce a rychlost prutu

Akce prutu značí, jak moc se prut při zatížení ohýbá. Pruty dělíme podle akce na tři základní typy:

  1. pruty s špičkovou akcí – prut pracuje pouze v horní třetině, označuje se též jako akce typu A
  2. pruty s poloparabolickou akcí – prut se ohýbá přibližně v horní polovině délky, akce typu B
  3. pruty s parabolickou akcí – prut pracuje v celé délce až po rukojeť – označují se též jako akce typu C nebo plná parabola

Alternativně se dá pruty rozdělit na nahazovací (typ A) zdolávací (fish play, typ C). S prutem, který má parabolickou akci se dobře zdolávají ryby, protože pěkně tlumí výpady ryb, ale zase se s nimi hůře nahazuje. S prutem se špičkovou akcí se dobře nahazuje, ale zase je s nimi obtížnější zdolávání ryby (nedostatečnou pružnost prutu musíte kompenzovat prací zápěstím a brzdou navijáku).

Při výběru prutu proto vždy hledáme nějaký rozumný kompromis mezi výkonem při zdolávání a nahazování. Každému může vyhovovat něco jiného. Rychlost prutu značí, jak rychlou odezvu prut má, jak rychle se ohne při zatížení.

Vrhací zátěž

Jedním z důležitých úkolů prutu je, odhodit nástrahu při náhozu. Aby se podařilo nahodit nástrahu co nejdále, používají se různě těžké zátěže. Každý prut je stavěný na jinou zátěž a doporučená zátěž bývá obvykle uvedená od výrobce na prutu buď v gramech nebo v librách (lbs).

Každý výrobce k údajům o vrhací zátěži prutu přistupuje jinak. Někdy se setkáme s jednou hodnotou, která může být buď optimální, nebo maximální doporučená zátěž prutu (např. 60 g). Jindy je na prutu uvedené rozmezí doporučených zátěží (např. 30-60 g).

Někdy je doporučená zátěž označovaná jako “testovací křivka”. Na některých prutech je místo zátěže v gramech uvedená hodnota v librách. Např. 3 lbs je typická hodnota pro kaprové pruty. Tento údaj v librách značí, jak velká zátěž je potřeba, aby se prut ohnul tak, že špička s rukojetí svírají pravý úhel (přesněji řečeno jejich tečny).

1 libra je přibližně 0,45 kilogramu. Ale tato hodnota není rozhodně doporučenou vrhací zátěží. Existuje jednoduchá pomůcka, jak převést údaj z liber na vrhací zátěž v gramech. Za každou jednu libru počítejte 30 gramů vrhací zátěže. Takže zmíněný 3 librový prut by měl doporučenou vrhací zátěž 90 gramů (2 lbs -> 60 g apod.).

Doporučená síla vlasce

U některých prutů najdete i doporučenou optimální nosnost vlasce v librách. Např. 4-6 lbs. Tento údaj je běžný hlavně v Anglii, ale celkově dává smysl. Pro každý prut existuje určité optimální rozpětí síly vlasců. Pokud použijete příliš slabý vlasec, může dojít k jeho přetržení, aniž by se prut pořádně ohnul a využili jste jeho plný potenciál.

Silnější vlasec, než je doporučené optimum, může být zase na překážku z důvodu horšího výkonu při nahazování nebo zdolávání ryb.

Sedlo navijáku

Sedlo navijáku je mechanismus, kterým se upíná naviják k prutu. Při výběru prutu si hlavně musíte pohlídat, aby velikostně k sobě prut a naviják seděli. Většina prutů a navijáku bude spolu kompatibilní, ale není to samozřejmost. Někdy má naviják příliš širokou patku pro uchycení a nevejde se do sedla, jindy naopak může být sedlo širší a naviják se v něm volně pohybuje.

Existuje mnoho různých sedel navijáků – šroubovací s maticí nahoře nebo dole, klipové, posuvné apod. Důležité je, aby naviják v sedle dobře držel bez jediné vůle.

Materiál a typ rukojeti

Rukojeť prutu je spodní část prutu, za kterou se prut drží při nahazování i zdolávání. Délka rukojeti může mít vliv na délku náhozu. S delší rukojetí získáte lepší páku a nahodíte dál. Kratší rukojeť může být zase výhodná při zdolávání, kdy je s ní snadnější manipulace. Rukojeť by měla být ergonomická a neměla by klouzat.

Rukojeti se nejčastěji vyrábí z korku nebo duplonu (EVA pěna). Korek může být buď přírodní, nebo drcený. Velmi často se u prutů setkáváme s kombinovanou rukojetí, tedy rukojetí složenou z obou materiálu – korku i EVA pěny.

Existují tři základní typy rukojeti:

  1. dělená – skládá se z dvou samostatných částí – na samém konci prutu a okolo navijáku, mezi tím je holý blank (nejčastěji u kaprových a přívlačových prutů)
  2. celá – rukojeť je v jednom kuse od konce prutu až nad naviják (najdeme ji u všech typů prutů)
  3. full shrink rukojeť – je to v podstatě kříženec dvou výše uvedených typů. Je to rukojeť v jednom kuse, ale ve střední části zúžená téměř na průměr blanku (nejčastěji u kaprových prutů)

Teleskopické pruty

Teleskopické pruty byly hojně využívané především v minulosti, ale i dnes se těší velké oblibě mezi rybáři. Tento typ prutu není vymezený svým určením, ale svou konstrukcí. Jak název napovídá, díly prutů jsou zasunuté do sebe a při rozkládání se vytahují.

Teleskopický prut
Teleskopický prut

Teleskopický prut se správně rozkládá od nejtenčího špičkového dílu a skládá se naopak od nejsilnějších dílů na spodku. Při skládání je potřeba dbát na to, aby byla očka všech dílů v rovině.

Teleskopické pruty se vyrábí v různých délkách a vrhacích zátěžích. Může se jednat buď o univerzální pruty, určené pro celou škálu rybolovných technik, nebo jsou to pruty určené na konkrétní rybolovnou techniku.

Mezi hlavní výhodu teleskopických prutů patří jejich skladnost. Složené jsou velmi krátké, zároveň se snadno rozkládají a skládají a mohou se přepravovat navázané. To je důvod, proč se těší takové oblibě.

K nevýhodám teleskopických prutů patří horší akce při zdolávání (více dílů, méně oček) a často vyšší hmotnost. Mnoho teleskopických prutů se vyrábí z odolného ale těžšího kompozitu, který kromě vyšší hmotnosti nemá tak dobré vlastnosti, jako uhlíkový blank.

Opakem teleskopických prutů jsou dělené pruty. Pojem dělené pruty se však nepoužívá v stejném kontextu, jako teleskopické pruty. Dělené pruty se označují podle svého určení na kaprové feederová, přívlačové, sumcové, muškařské a matchové.

Feederové pruty

Feederové pruty se používají pro lov na feeder. Jedná se o rybolovnou techniku položené, při které se používají krmítka a záběr je signalizován jemnou ohebnou špičkou.

Feederový prut s ohebnou špičkou
Feederový prut s ohebnou špičkou

Většina feederových prutů jsou děličky (2 nebo 3-dílné), méně často se vyrábí i v teleskopické verzi. Feederové pruty jsou typické výměnnou špičkou, která je na konci pestře zbarvená pro lepší viditelnost. Obvykle je feederový prut dodávaný s dvěma až pěti špičkami různé tvrdosti. Špičky jsou buď uhlíkové nebo laminátové.

Video: feederový prut s parabolickou akcí při zdolávání kapra

Feederové pruty jsou nejčastěji v délkách 2,4 – 4,5 metru. Rozdělují se na několik kategorií: pickerové pruty (krátké a jemné), light feeder (lehké feedery 3,3-3,6 m), medium feedery a heavy feedery. Pokud se dá hovořit o univerzálním feederu, byl by to nejspíš medium feeder v délce 3,6 m a s vrhací zátěží v rozpětí 60-90 g. S takovým prutem by bylo možné chytat na velké části našich revírů.

Kaprové pruty

Kaprařina je v rybařině fenomén. Lovu kaprů propadlo velmi mnoho rybářů. Pro cílený lov kaprů se používají nejčastěji kaprové pruty dělené (děličky). Kaprové děličky se nejčastěji používají v délkách 2,7-3,9 metru. Délka kaprových (i feederových) prutů se často udává ve stopách, kdy 1 stopa je přibližně 0,3 m. Takže běžná délka kaprového prutu 3,6 metru odpovídá 12 stopám (12′).

Kaprové pruty
Kaprové pruty

Pruty pro lov kaprů se dělí opět podle určení, akce, vrhací zátěže. Vrhací zátěž je velmi často uváděná v librách a běžně se pohybuje v rozmezí 1,75 – 3,5 libry. Další základní rozdělení kaprových prutů je na kaprové pruty dvojdílné a trojdílné. Dvojdílné mají lepší akci, ale delší transportní délku, zatímco trojdílné pruty jsou skladnější trochu na úkor akce.

Přívlačové pruty

Pruty pro lov přívlačí jsou opět nejčastěji dělené. Mohou být dvojdílné, delší i trojdílné a méně často se dají pořídit i kratší pruty jednodílné.

Přívlačový prut
Přívlačový prut

Rozdělení prutů na přívlač je jednak podle cílové ryby a dále podle typu nástrahy případně techniky přívlače. Jiné pruty se používají na štiky, jiné na pstruhy nebo sumce. S jinými pruty se vláčí rotační třpytky, s jinými woblery nebo gumové nástrahy.

Délka přívlačových prutů se pohybuje nejčastěji v rozmezí 1,8-3 metry. A vrhací zátěž může být od několika gramů až po 150 g. Krátké pruty s vrhací zátěží  v řádech jednotek gramů se označují jako ultra light pruty nebo pruty pro ultra light přívlač.

Sumcový prut

Sumcové pruty jsou nejčastěji dělené v délkách od 1,8 do 3,9 metrů a s vrhací zátěží v řádech stovek gramů. Podle typu určení mají pruty na sumce různé vlastnosti. Pruty pro lov s vábničkou z lodě bývají kratší než pruty pro lov na bójku nebo trhačku.

Sumcové pruty
Sumcové pruty

Ze své podstaty jsou sumcové pruty velmi hrubé a nadidmenzované. Není se čemu divit. Jsou určené pro silové zdolávání ryb vážících až ke sto kilogramům.

Muškařské pruty

Muškařské pruty jsou určené pro lov s muškou a jsou svým vzhledem naprosto typické. Jedná se o dělené pruty (2 až 4-dílné), které mají sedlo navijáku posunuté výrazně níže, než ostatní pruty. Je to z důvodu dobrého vyvážení prutu při specifickém pohybu u nahazování.

Muškařský prut
Muškařský prut

Délka muškařského prutu se pohybuje nejtypičtěji od 2,1 do 3 metrů. U muškařského prutu se udává doporučený typ šňůry podle škály  AFTMA. Za univerzální prut lze považvat prut AFTMA 5 – 6, dlouhý 2,7 m.

Pruty na plavanou

Pro lov na plavanou se splávkem se používá celá řada různých typů prutů. Krátce si představíme všechny základní plavačkové pruty.

Rybářské pruty bolognese

Jedná se o delší teleskopické pruty z uhlíkového blanku s lehkými očky. Nejčastěji se tyto pruty používají v délce 3-7 metrů, s vrhací zátěží 15-40 gramů a počtem dílů 3-8.

Kolébkou těchto prutů je Itálie. Typické použití bolonézky nebo boloňky, jak se těmto prutům přezdívá, je při lovu na plavanou na řekách.

Matchové pruty

Matchové pruty jsou lehké dělené pruty složené ze dvou až tří dílů. Mačovky mají nejčastěji délku 3-4,2 metru, mají velké množství drobných oček, které jsou na delších patkách. Tyto pruty se používají na odhoz. Tedy jednak při závodní plavané a pak také pro plavanou v tradičním rekreačním pojetí.

Matchové pruty mají vrhací zátěž nejčastěji v rozpětí 10-60 gramů a volba délky a gramáže match prutu záleží na revíru, vzdálenosti lovu a cílovém druhu ryb.

Biče

Biče jsou delší teleskopické pruty bez navijáku a oček. Někter obsahují pouze konektor na špičce pro připojení vlasce. Vyrábí se v délkách 3-7 metrů. Mohou to být těžší pruty z levných kompozitů nebo velmi kvalitní tenké a lehké uhlíkové pruty.

Kratší bič může dobře posloužit pro lov nástražních rybek i pro zábavu menším rybářům. S delším bičem kolem 5 metrů si užije zábavu i dospělý rybář.

Plavačkové děličky

Poslední typ prutu, který zmíníme jsou plavačkové děličky. Jedná se opět o pruty bez navijáku. Oproti bičům v sobě mají navíc amortizér – guma uvnitř horních dílů (topsetu), která pomáhá zdolávat rybu.

Jedná se o dělené pruty v délkách nejčastěji od 9 do 13 metrů. Jsou to lehké pruty z kvalitních uhlíkových materiálů. Jedná se o záležitost spíše pro závodní plavanou.

Prut na dírky

Poslední kategorií, kterou zmíníme jsou pruty pro lov z ledu na dírkách. Pro tyto pruty je hlavním znakem velmi krátká délka v rozmezí 50-120 cm. Opět se vyrábí v různých tvrdostech a variantách podle způsobu lovu a cílové ryby. Na pstruhy použijeme krátký jemnější prut, kdežto na štiky nebo jesetery můžeme zvolit o něco tvrdší prut.

Závěr

Doufáme, že se díky tomuto článku dokážete lépe zorientovat v široké nabídce rybářských prutů. Jedná se o všeobecný přehled problematiky rybářských prutů, který vás může nasměrovat a dá vám základní povědomí o tom, z čeho lze vybírat a na co se při výběru prutu zaměřit.

 

Sdílejte článek

HrůzaNic mocPrůměrDobrýSuper (Ohodnoťte jako první!)
Loading...
171 zobrazení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *